Koloidní stříbro

Kovové stříbro bylo díky svému dezinfekčnímu účinku používáno v různých formách již od středověku. Pokroky v oblasti nanotechnologií ovšem dovolily odhalit mimořádný potenciál a široké spektrum antimikrobiálních vlastností jemně rozptýlených nanočástic stříbra známých také jako koloidní stříbro Antibakteriální vlastnosti nanočástic stříbra byly prokázány proti široké škále bakterií včetně vysoce rezistentních kmenů (např. Staphylococcus aureus). Mechanismy účinku mohou zahrnovat poškození a modifikaci cytoplazmatické membrány bakterií, poškození replikace bakteriální DNA aj. Čím menší nanočástice jsou, tím vyšší je jejich antibakteriální aktivita. Nanostříbro je také vysoce účinné proti houbám a plísním; v mnoha ohledech je dokonce efektivnější než komerční fungicidní přípravky. V porovnání s iontovým stříbrem (Ag⁺) jsou nanočástice stříbra (Ag⁰) přitom výrazně méně toxické vůči lidským buňkám. V posledních letech byla provedena také řada studií prokazujících účinnost nanostříbra v potlačení celé řady virových infekcí včetně viru chřipky, viru herpes simplex, žloutenky typu B, HIV, infekcí dýchacích cest, rotavirových a koronavirových infekcí. Nanostříbro funguje jako antivirotikum skrze řadu možných mechanismů včetně potlačení replikace viru v lidských buňkách. Právě na zabránění replikace virového genomu cílí mimo jiné léky pro léčbu koronavirové infekce (např. Remdesivir) včetně MERS-Cov a SARS-Cov2. Povrchy obsahující stříbro nebo impregnované nanostříbrem navíc výrazně zkracují dobu přežití virů (včetně SARS) a bakterií na různých materiálech. Také proto skýtá koloidní stříbro obrovský aplikační potenciál v medicíně, při antimikrobiálních úpravách povrchů a v desinfekčních technologiích. Nanostříbro se používá při desinfekci vody, vzduchu, ale i prostor a produktů v oblasti lékařství, veterinární péče, textilního nebo potravinářského průmyslu.